Facebook FB skupina YouTube

Přeskočit navigaci

Nacházíte se zde: Úvod » WING CHUN » Články » Dalibor Kuběna - Naplnění osobního potenciálu

Dalibor Kuběna - Naplnění osobního potenciálu

11. 12. 2015
Shodou náhod a z ryze praktického důvodu, jimž bylo prodloužení studentského víza v Austrálii po 4 měsících pobytu, jsem narazil na školu Wing Chun kung fu Jima Funga, jež nabízela denní studium bojového umění. Je pravda, že jsem v té době koketoval s myšlenkou začít se věnovat rozvoji svého fyzického těla za pomocí bojových umění a toto byla skvělá příležitost. A tak jsem v lednu 2000 začal trénovat Wing Chun.

Proč jsem se rozhodl sepsat a zveřejnit svůj životopis?

V posledních pár letech jsem začal cítit potřebu shrnout všechny aktivity, kterým se v současnosti věnuji, takzvaně pod jednu střechu. Jelikož vím, že všechno souvisí se vším, usoudil jsem, že nastal ten správný moment, kdy bych měl všem lidem využívajícím mé, na první pohled rozličné služby, poskytnou otevřenou výpověď o své cestě, protože co všechny tyto projekty a činnosti spojuje, jsem já sám.

Rád bych tímto krokem rovněž inicioval všeobecnou otevřenost a prezentoval svůj pohled na svět a záměr.

Dalibor Kuběna (16.11.2015)

---------------------

Vždy jsem hledal odpovědi a vždy mne fascinovaly věci nevysvětlitelné a neuchopitelné.

Vyrostl jsem na malém městě a trávil spoustu času s kamarády v přírodě. Doma jsem se zdržoval jen ten nejnutnější čas a ze všeho nejraději jsem byl obklopen kamarády ze skautského oddílu a podnikal s nimi něco dobrodružného nebo ležel v dobrodružných knihách popisujících daleké a neznámé kraje a reality a snil, že jednou to všechno rovněž zažiji.

Jak jsem takto vyrůstal, tak mi malé město mého dětství přestalo stačit a táhlo mě to tam, kde to žije. Pár dní po ukončení základní vojenské služby jsem na podzim roku 1989 stál na Václavském náměstí v Praze a cítil změnu a pocit svobody. Ne, že bych tomu co se děje příliš rozuměl, ale přišlo mi to tak nějak normální, protože jsem již pár let před těmito událostmi cítil, že je situace ve společnosti neudržitelná a že se musí něco stát, dříve nebo později.

Nové prostředí velkého města a vzrušující nové možnosti mě po dvou letech nastartovaly k tomu abych vyrazil do světa. Něco po čem jsem celé dětství snil, ale na druhou stranu si nebyl schopen svým způsobem vlastně ani představit. Na podzim 1991 jsem se záměrem naučit se anglicky vyrazil do Velké Británie. Rok strávený na farmě nedaleko Londýna mi postačoval k tomu, abych se mohl uplatnit v oboru o kterém jsem nevěděl vůbec nic. Mou jedinou kvalifikací byla ochota se učit a schopnost domluvit se. Když se na to kouknu zpětně, tak toto se opakovalo ještě mockrát a mám tím na mysli, že jsem téměř bezvýhradně vždy pracoval pro začínající firmy a vždy kdy dobrodružná cesta objevování nového skončila, táhlo mě to zase někam jinam.

V tomto období jsem se věnoval hledání odpovědí na téma smyslu lidské existence a hltal knihy prezentující různé pohledy na realitu, které byly najednou k dispozici. Spousta mě oslovila, ale pořád to nebylo ono, pořád jsem necítil ten pocit, že jsem našel to pravé.

Jelikož mě to rovněž odjakživa táhlo k umění a především k hudbě, prožil jsem si v několika intenzivních letech roli hudebníka a ač jsem po tom více méně netoužil, hrál jsem v té době na kytaru, stal jsem se hlasem jedné rockové skupiny. V tomto se materializovala moje touha po vyjádření mé frustrace s přízemní lidskou existencí, která mne doprovázela od doby, kdy jsem začal vnímat společnost a napětí v ní.

Moje kariéra hudebníka skončila náhle s objevem psychedelických látek a marihuany. Už mne nenaplňovalo hrabat se v lidských frustracích a začal jsem si uvědomovat, že svět zdaleka není omezený jen na realitu, jež vnímáme našimi šesti smysly, ale že zde existuje svět, který je těžce popsatelný a definovatelný, právě proto, že se neopírá o mysl a o logiku.

Cesta bojovníka

Do cesty mi přišla první kniha C. Castanedy (Učení Dona Juana) a popisovaný svět mě naprosto pohltil. Dodnes si pamatuji ten moment v nočním autobuse na cestě domů od kamaráda, kdy jsem pochopil, že to co čtu není fikce ale pravda. Ideál „bojovníka” mě zcela fascinoval a popisované možnosti mě vyburcovaly k další životní změně.

Rozhodl jsem se opustit svůj dosavadní život, kariéru muzikanta a obchodníka s cennými papíry a vyrazil jsem na druhou stranu zeměkoule do Austrálie. Mým záměrem bylo stát se bojovníkem, experimentovat s technikami, jež popisoval ve svých knihách C.Castaneda.

Wing Chun

Shodou náhod a z ryze praktického důvodu, jimž bylo prodloužení studentského víza v Austrálii po 4 měsících pobytu, jsem narazil na školu Wing Chun kung fu Jima Funga (www.wingchun.edu.au), jež nabízela denní studium bojového umění. Je pravda, že jsem v té době koketoval s myšlenkou začít se věnovat rozvoji svého fyzického těla za pomocí bojových umění a toto byla skvělá příležitost. A tak jsem v lednu 2000 začal trénovat Wing Chun. Trvalo to asi rok než mi došlo, že jsem objevil něco co mě fascinuje a baví natolik, že bych se tomu chtěl věnovat co nejdéle. Po třech letech ve mě uzrála myšlenka vrátit se do České Republiky a začít Wing Chun učit. Se samotným učením jsem měl již akademie zkušenosti a s podporou svého mistra jsem si maloval zářné zítřky.

Po mém návratu domů jsem na konci léta 2003 oblepil Prahu plakáty a začal s elánem učit prvních asi dvacet zájemců. Bohužel mi po třech měsících došel tak trochu dech a zjistil jsem, že to nebude tak jednoduché a že bez dalšího příjmu to nepřežiji a tak jsem nastoupil na noční směny do směnárny. Situace se zásadně nezlepšovala a tak jsem byl po dalším roce okolnostmi donucen najít si opět po více než čtyřech letech normální zaměstnání. Byl to mimochodem další a dnes úspěšný „startup“ ZOOM Interanational (www.zoomint.com). Nastoupil jsem na pozici asistenta obchodního oddělení a skončil jako „marketing a communication manager“ nebo spíše jako člověk, který dělal všechno co nikdo jiný dělat nechtěl, a současně to k čemu mne srdce táhlo a tím byl interní teambuilding. Staral jsem se o to, aby to nebylo jen o práci, ale abychom se poznávali i mimo pracovní úkoly a povinnosti, při rozličných aktivitách. Moje škola Wing Chun se v té době přesunula do vysněných vlastních prostor, ale počet studentů tak tak stačil k tomu abych hradil nájemné za tyto prostory.

Toltec Legacy

Ještě za pobytu v Austrálii jsem pokračoval v hledání další zdrojů a informací o cestě bojovníka a narazil na knihy Théuna Marese (www.renascentlegacy.com). Tyto knihy považuji, na rozdíl od knih C.Castanedy, za manuály, s jejíž pomocí může jednotlivec transformovat svou bytost. Jelikož jsem zjistil, že je Théun Mares na rozdíl do C.Castanedy stále naživu kontaktoval jsem lidi, kteří s ním byli v kontaktu se záměrem se s ním osobně setkat. Bohužel to mělo své limity a bylo to pro mne jak během pobytu v Austrálii tak i po návratu do České Republiky finančně neúnosné a tak jsem svůj záměr odložil na neurčito. Byl jsem ale v kontaktu a dozvěděl jsem se o online projektu Toltec Legacy a přidal se dychtivě k předplatitelům. K mému překvapení se Théun Mares přestěhoval v roce 2009 na Slovensko a já dostal příležitost se s ním osobně setkat, což jsem dvakrát učinil.

coMra

Z prostředí lidí kolem Théuna Marese vzešel projekt takzvané terapie koherentním multizářením - coMra. Terapie, jež neinvazivně stimuluje přirozené schopnosti lidského organismu k regeneraci a tímto slouží jako nástroj vhodný pro řešení téměř všech zdravotních problémů. Samozřejmě se jedná o proces změny, pokud mluvíme o opravdovém léčení, a terapii, jež stimuluje fyziologii těla, je vhodné kombinovat se všemi dalšími „komponenty“ jež mají přímý vliv na naše zdraví - pohyb, jídlo, voda, životní prostředí, emoce a psychika. Jelikož principy coMra-Terapie rezonují s mým pohledem na svět a Radiant Life Technologies (www.radiant-life-technologies.com) jsou „pionýrskou” společností, jež se nezajímá jen o zisk, ale jak nabízenou léčenou technologii, tak i důrazem na práci na jednotlivých osobních problémech všech jejich zástupců, se zásadně liší od všeho, co jsem za svůj život poznal, a tak jsem se hned při vzniku přidal a jsem již více než pět let zástupcem RLT v České Republice. Za těch pět let osobních i zprostředkovaných zkušeností a individuálního studia na téma lidské zdraví jsem se utvrdil v tom, že mám dočinění s něčím, co má potenciál dříve nebo později zásadně ovlivnit situaci zdraví a zdravotní péče jednotlivce, a dovolím si to říci, i v globálním měřítku.

Institute for study of Man

Po smrti Théuna Marese se ujala kormidla v RLT Elizabeth Schnugh, jež je zakladatelkou „Institutu pro studium člověka“ a jež pořádá pravidelně několikrát do roka v různých částech světa kurzy, jež přinášejí hledajícím lidem informace a zkušenosti, jež jsou jim nápomocny k osobnímu růstu. Informace a samotné kurzy jsou vždy neopakovatelnou záležitostí a kdo je připraven se otevřít novému, tomu jsou schopny zásadně změnit život.

Hledání koherence

A tak jsem se v roce 2010 s nadšením pustil do tří projektů současně. Opustil jsem své poslední zaměstnání a začal se opět věnovat učení Wing Chun na plný úvazek, přidal se k RLT a začal prezentovat coMra-Terapii a téma zdravotní soběstačnosti v České Republice (www.comra.cz) a vrhl se do vztahu ze kterého byla počata moje jediná dcera Sofie :). A současně intenzivně pracoval na rozbití svého pohledu na svět (sociální podmíněnosti), aby se stal více a více otevřeným a co nejobjektivnějším.

Vize

Jak jsem již uvedl všechno souvisí se vším a z rekapitulace mé životní cesty mi vyplynulo, že k naplnění mého osobního potenciálu je potřeba koherence ve všem čemu se věnuji a k čemu mě mé srdce dovedlo. Věřím, že toto může být inspirací pro ty co stále ještě hledají, nebo pro ty co řeší podobný problém, že se stále nějak nemohou věnovat naplno věcem, které jsou jim a jejich srdcím blízké. Rád bych v tomto pokračoval a zvu všechny na společnou cestu k objevování světa, jež zahrnuje vše a má pro vše své místo.

Jediná cesta která má smysl, je cesta která má srdce.


Zpět na přehled